Ohlasy července
Festival pro židovskou čtvrť Boskovice 2023, stín stromů a kamenná dlažba ve městě a klub silniční cyklistiky.
Vážené čtenářky a vážení čtenáři Ohlasů, máte před sebou další pokračování našeho měsíčního newsletteru, tedy shrnutí boskovického dění v pravidelném e-mailu. Červencové ohlédnutí je trochu prázdninové, společenské dění i produkce Ohlasů v červenci zvolnily. Přesto je tu několik zajímavých témat.
Témata měsíce
Tentokrát bychom v úvodu asi neměli mluvit o nejčtenějším tématu, ale o nejsledovanějším tématu. Tím je letošní ročník festivalu pro židovskou čtvrť Boskovice 2023, který jsme letos reflektovali především fotogalerií, o kterou se tentokrát postarala Nikol Halamásková, a zvládla to skvěle. Zaujal také komentář o procházení letním městem a text o milovnících silniční cyklistiky.
Festival Boskovice 2023 – Kromě zmíněné fotogalerie, o kterou jste na Facebooku projevili opravdu velký zájem, dlužíme ještě několik závěrečných informací k letošnímu ročníku festivalu. Ten podle pořadatelů zaznamenal podobnou návštěvnost jako vloni, tedy asi 3800 lidí. Od covidu se tak nedaří překročit hranici 4 tisíc návštěvníků, přesto jsem organizátoři spokojeni, jak pro Ohlasy uvedla Kristýna Férová z festivalového PR týmu:
S průběhem festivalu jsme velice spokojení, narozdíl od loňského roku nám přálo i počasí. Bylo moc příjemné procházet se areálem a potkávat známé tváře, návštěvníky, kteří se k nám vrací opakovaně. A je super, že festivalu se daří oslovovat svou dramaturgií i návštěvníky zcela nové, mladou generaci. To, že jsou Boskovice mezigenerační, šlo letos krásně vidět na příkladu obměny publika pod pódiem letního kina, kde v jeden večer hrála post-hudba i Dunaj. Na své si v Boskovicích přijde zkrátka opravdu každý.
Stromy a dlažba – Potěšilo mě samozřejmě, že se s pěknou čtenářskou odezvou setkal komentář, který jsem napsal po letní návštěvě Prahy. Je to spíš drobný, osobněji laděný a dojmologický text, ale dá se asi říct, že téma klimatické změny a adaptace města na její dopady postupně sílí a čím dál víc zajímá i čtenáře Ohlasů. Teď ještě aby čím dál víc zajímalo i odpovědné politiky a začalo se v této věci doopravdy intenzivně konat.
Cyklistický klub TLRM – Sportu se v Ohlasech moc často nevěnujeme, vnímáme to jako jako určitou slabinu, na druhou stranu ale přiznáváme, že nemáme ambici dělat standardní sportovní zpravodajství z dění ve sportovních klubech. Snažíme se ale zajímat, když vzniká něco nového a když se vynořují sportovní aktivity vyrůstající na trochu jiných principech. Tentokrát jsme si popovídali se zakladateli nového a víceméně neformálního klubu silniční cyklistiky nazvaného vtipně TLRM – Talk less, ride more, tedy Míň mluv a víc jezdi. V poslední době jsem sem tam narazil na zajímavou debatu o budoucnosti sportu, klubového sportu a sportovního soutěžení. Objevují se názory, že dnešní rodiče už nejsou ochotni obětovat tolik rodinného času a víkendů výkonnostní sportovní činnosti svých dětí a o to větší zájem mají právě o volnočasové sportování. To by ovšem znamenalo, že také města budou muset uvažovat o jiném způsobu distribuce finančních prostředků, které na podporu sportu věnují. Velmi zajímavě o tom mluví třeba v Deníku N fyzioterapeutka Tereza Nováková z Fakulty tělesné výchovy a sportu UK:
Společnost by mohla udělat obrovský kus práce, kdyby vytvářela podmínky k nevýkonnostnímu, co nejšířeji a nejvšestranněji pojatému pohybu. Podporovat „nízkoprahové“ aktivity, ke kterým nepotřebuju žádné zvláštní dovednosti, vybavení ani peníze. Velmi dobrý vliv má, když je kdekoliv venkovní „posilovna“, koš na basket, hřiště na fotbal, pingpongový stůl. Taková místa pak přirozeně ožívají sportem.
Stručně
Boskovice budou mít opět městského architekta. Radnice vyhlásila výběrové řízení.
Začalo budování kruhového objezdu na křižovatce u Sebranic.
Od července probíhá další Milostivé léto 2023, díky kterému se dlužníci mohou zbavit dluhů na sociálním pojištění a daních. Podrobnosti najdete zde.
Začala oprava střechy na budově mateřské školy na Komenského ulici.
V rámci festivalu Boskovice byly položeny další Kameny zmizelých.
Po čtrnácti letech ukončila své působení ve funkci ředitelky letovické nemocnice Drahoslava Královcová. Nadále bude pracovat jako lékařka a garant pro mladé lékaře. Novou ředitelkou se stala Lucie Bousková, dosavadní vedoucí ekonomicko-technického úseku.
Novým ředitelem VOŠ a SŠ Boskovice se po Pavlu Vlachovi stal jeho dosavadní zástupce Josef Sychra.
Lípa ze sulíkovské školní zahrady postoupila do finále soutěže Strom roku, můžete pro ni hlasovat.
Červencové podcasty se mi uvádějí trochu obtížně, protože jsem se tentokrát ocitl na druhé straně rozhovoru – kolegové usoudili, že je patřičné mě tam posadit při příležitosti 20 let divadla NABOSO. Magdě Arnoštové děkuju za skvělé vedení rozhovoru, myslím, že by nikdo nepoznal, že je to její první kompletně odmoderovaný podcast – asi dvakrát mě dostala trochu do úzkých, což je neklamná známka dobré novinařiny.
Zahájili jsme první z připravované série besed s Jiřím Burešem o aktuálních výzvách křesťanství. Tentokrát na téma Křesťanství a LGTBQ+:
A do kulturního podcastu jsme si tentokrát pozvali zakladatele a hlavního dramaturga Raveyard Festivalu Vojtu Sedláka.
Na závěr dvě tradiční glosy:
Zdá se mi skoro neuvěřitelné, že už pomalu plánujeme první hodnocení nové boskovické koalice, protože hned po prázdninách oslavíme rok od voleb. Setkávám se zatím porůznu se zcela protichůdnými reakcemi a hodnoceními, vždy znovu si uvědomím, o co větší dobrodružství je komunální politika, ve které nedisponujeme průběžnými volebními modely, tedy takzvanými průzkumy veřejného mínění. O to víc se těším na to, že vaše čtenářská odezva, komentáře a hodnocení po prázdninách při inventuře ve čtvrtině volebního období zesílí.
Občas si samozřejmě říkám, že by si strany mohly důrazněji vzpomenout na to, co slibovaly. Jsem rád, že konečně došlo na z mého pohledu zcela nepochopitelně odkládané výběrové řízení na nového městského architekta. A při věčném novinářském pídění se po informacích a vzpomínce na to, jak strany koalice zdůrazňovaly větší transparentnost, jsem si vzpomněl na jeden návrh Pirátů z minulého volebního období – zveřejňovat podrobnější informace a materiály z jednání rady. Podle mě by jako další krok nejvíce prospělo zveřejňovat alespoň předem program jednání městské rady. To by nám pro lepší informování veřejnosti moc pomohlo.
Úplně na závěr obvykle přidávám něco z redakčního dění či zákulisí, dnes si dovolím jedno trochu obecnější doporučení pro všechny fanoušky dobré novinařiny, o kterou se i my v Ohlasech snažíme. Kdybyste měli chuť si prázdniny zpříjemnit poslechem skutečně mimořádně zajímavého rozhovoru o novinářské etice, velmi doporučuji díl podcastu 5:59 s brněnským pedagogem Janem Motalem. Nenechte se odradit poněkud bulvárním titulkem, který naštěstí moc neodpovídá hlavní náplni rozhovoru:
A vlastně jsme ještě slíbili pozitivní rubriku Radost! V tom případě se na úplný úplný závěr vrátím na začátek a k prvnímu tématu newsletteru – radost nám už třicet let v Boskovicích dělá festival pro židovskou čtvrť. Akce, která si stále drží výbornou kvalitu, neztrácí ve srovnání s jinými festivaly přátelskou atmosféru a přináší nám v míře nevídané kulturu, ke které bychom jinak moc snadno nepřišli. Pokud organizátoři říkají, že festival je zde pro všechny, je třeba dodat, že oproti prvním ročníkům je zde v daleko větší míře taky pro místním publikum. Takže pražskému Unijazzu a všem, kdo festival připravují, moc děkujeme! Děláte nám radost.
Srdečně zdraví a pěkné srpnové dny přeje
Tomáš Trumpeš