Ohlasy ledna
Slučování muzea, politické zásahy do nemocnice, debata o hospodaření města a první pozvání na festival Boskovice
Vážené čtenářky a vážení čtenáři Ohlasů, máte před sebou další shrnutí boskovického dění v pravidelném e-mailu. Ve výběru našich nejúspěšnějších článků za leden se objevuje jak zcela nečekané téma slučování boskovického muzea s Blanskem, tak evergreen v podobě nemocnice. Doplnilo je připomenutí pozoruhodné debaty na prosincovém zastupitelstvu.
Témata měsíce
Některé věci se opravdu nedají naplánovat. Hned na začátku roku přinesli Tři králové z jihomoravského kraje do Boskovic poměrně třeskutou zprávu – kraj chce boskovické muzeum zbavit samostatné identity a sloučit je s muzeem v Blansku. Zatím se zdá, že záměr ve městě vyvolal poměrně jasnou nesouhlasnou reakci. Zarezonoval také komentář o boskovické nemocnici a zaujala i debata dvou zastupitelů o tom, jestli jsou Boskovice bohaté město a potřebují více investiční odvahy, nebo jestli je na místě spíš opatrnost a spořivost.
Slučování muzea – Před deseti lety přebral Jihomoravský kraj jako zřizovatel od města boskovické muzeum. Tento krok si dnes skoro všichni pochvalují, ale začátkem roku kraj svou roli uplatnil způsobem, který nikdo nečekal – oznámil, že chce muzeum sloučit s blanenským a utvořit jednu okresní instituci. A zatím to nevypadá, že by chtěl od záměru ustoupit.
Nesahejte na nemocnici – Politickým vlivům musí neustále čelit také boskovická nemocnice. Střídání jednatelů po volbách se stalo ve městě folklórem a v končícím volebním období se propojení radnice s nemocnicí ještě prohloubilo. Kolega Tomáš Znamenáček proto v komentáři vyzývá, aby město po výběru nového jednatele přestalo do řízení nemocnice invazivně zasahovat.
Debata o hospodaření města – Radní Radek Pernica a bývalý starosta Jaroslav Dohnálek, který je dnes opozičním zastupitelem, se na prosincovém jednání zastupitelstva dostali do zajímavé debaty. Vrátili jsme se k ní v názorové rubrice našich novin, protože téma přístupu k investičním plánům města nám přišlo důležité – a čtenářská odezva ukázala, že jsme se nemýlili.
Festival Boskovice 2026 – Odtajnění prvních jmen a také popis toho, jak bude festival pro židovskou čtvrť vypadat v letošním roce, kdy bude uzavřen park u zámeckého skleníku. To vše přinesl rozhovor s Michaelou Jurenovou, která se nově stará o PR festivalu a v Boskovicích připravuje i další kulturní aktivity.
Stručně
Radnice oznámila termíny zápisů do boskovických škol.
Nemocnice žádá o dotace na své hlavní investiční plány – urgentní příjem a následnou péči.
Město bude mít nový služební automobil.
O městské lesy se bude nově starat firma Lekuro z Cetkovic.
Film První hlídka režiséra Vojtěcha Konečného, který se natáčel v Boskovicích a město se na jeho vzniku podílelo jako partner, byl nominován na Českého lva za nejlepší krátký film.
Představení vítěze architektonické soutěže Design & Build na novou sportovní halu proběhne v únoru.
Boskovičtí sportovci byli oceněni v anketě Sportovec okresu Blansko.
Společnost Cetin zjišťuje zájem obyvatel o optickou síť.
Na Polívce se na Štědrý den vybralo 127 tisíc.
Tříkrálová sbírka poprvé těsně překročila hranici 4 milionů korun.
Výstavu fotografií Kamila Vočko Altrichtera zahájila v kině Bára Liška, která byla také hostkou našeho podcastu. Foto: Tomáš Trumpeš
Podcast
Na začátku měsíce jsme natočili kulturní podcast s Barborou Liška. Přehled akcí i ta, na kterou rozhovor zve, už jsou sice za námi, ale povídání s Bárou pořád stojí za poslech, pokud jste jej na začátku roku minuli.
Hostkou kulturního podcastu na únor byla Magda Zemánková a mluvili jsme o dalším ročníku festivalu Smrtfest.
Natočili jsme také rozhovor s výtvarníkem Pavlem Karousem, vydáme ho v únoru jako upoutávku na jeho boskovickou výstavu. Zčásti je to velmi temné povídání o současném společenském vývoji, inspirativní ale je, že Pavel přesto zůstává energický a nerezignovaný. Malá ochutnávka zde:
„Jsem vyděšený z toho, jak vyšla moje prognóza. Když začal covid, seděli jsme s Láďou Turnerem a říkali jsme si, že z té zdravotní krize se vyvine hospodářská krize, z hospodářské krize se vyvine politická, morální krize, která skončí rozpadem režimu, který máme. A že je zřejmé, že nenastane ta emancipační revoluce, kterou bychom si třeba přáli my, ale že to povede k nějakému hyperkonzervativnímu obratu s některými prvky fašismu. Takhle jsme to předpokládali a říkali jsme si, co jako výtvarníci máme dělat v situaci, kdy se na nás valí takovýhle průšvih globálního charakteru.“
Glosy a Radost!
Tradiční závěrečné glosy jsme se rozhodli trochu rozšířit a hlavně do nich přiznat i mé kolegy z Ohlasů. Bude to určitě pestřejší a podnětnější.
TOMÁŠ TRUMPEŠ: Občanská společnost nám zase ožila, v Praze se konala velká demonstrace Milionu chvilek a protesty probíhaly i v menších městech – třeba v Letovicích. Při té příležitosti mě napadlo, že přebujelá politická scéna v Boskovicích nám tak trochu vytunelovala občanskou společnost – při deseti kandidujících subjektech po 27 kandidátech už jsme si vyblokovali příliš velký počet aktivních lidí, kteří by se mohli angažovat občansky bez přímé politické vazby. Demonstrace budou ale nejspíš pokračovat, tak uvidíme, jestli se jich i u nás někdo ujme.
KRISTINA STUDENÁ: Od začátku roku má občanský sektor plné ruce práce. Motoristé v čele s ministrem Macinkou začali „plnit“ své předvolební sliby a škrtají, kde se dá. Jejich mottem je ale hlavně škodit – dotační programy, které navrhují snižovat například v oblasti environmentálního vzdělávání, dopadnou na tisíce dětí. Ekocentra z dotací hradí přírodovědné kroužky, tábory pro děti nebo kurzy pro učitele. Školy budou na škrtech bity dvojnásob – environmentální vzdělávání je průřezovým vzdělávacím tématem a školy využívají právě programů ekocenter, při nichž děti vyráží objevovat přírodu do terénu. Větší tlak bude také na obce, pod něž ekocentra často spadají, aby programy udržely. Zvládne společnost říct jasné „ne“ na tyto i podobné nesmysly?
TOMÁŠ ZNAMENÁČEK: Otevřeli si město, ale chodili jim tam lidi! Vloni město představilo koncepci dopravy, která počítá mimo jiné s výrazným snížením dopravy auty. Zatímco do autodopravy ale investujeme více či méně viditelnými způsoby desítky milionů ročně, podpora pěší dopravy po městě zůstává bídná. Dobře je to vidět v posledních zimních týdnech, kdy se po prakticky permanentní ledovce bojím chodit i já, zdravý rádobyhorolezec středního věku. Pokud chceme podíl aut ve městě snížit, bude potřeba přijít s konkrétními plány opatření na podporu ostatních druhů dopravy. Těším se na ně!
Závěrečnou rubriku Radost! bych rád věnoval všem náplavám. Nejsem fandou toho, když se uctívají pouze rodáci, a myslím si, že je skvělé, když do města přicházejí noví lidé, kteří se pak v jeho rozvoji angažují a přinášejí nové pohledy a nové impulsy. Nevím, jaká je vaše zkušenost, ale já v poslední době potkávám vícero zajímavých lidí, kteří se z nějakého důvodu rozhodli pro Boskovice. Příkladem může být třeba Bára Liška, se kterou jsme dělali rozhovor pro kulturní podcast, a její muž Jakub. Je to radost, když město přitahuje skvělé a aktivní lidi.
Srdečně zdraví a pěkné únorové dny přeje
Tomáš Trumpeš