Ohlasy listopadu
Protest lékařů, odchod Petra Křivinky, hliňák, debata o rozdělení základní školy a situace v nemocnici
Vážené čtenářky a vážení čtenáři Ohlasů, máte před sebou další shrnutí boskovického dění v pravidelném e-mailu. Listopadovému ohlédnutí dominuje rozhovor s mladým lékařem z boskovické nemocnice Tadeášem Vašířem. Text i podcast zjevně prorazily za hranicemi našeho města a regionu.
Témata měsíce
A téma nemocnice rezonovalo i v dalších textech. Úplně stranou nezůstala ani základní škola – zdá se, že tu máme dvě opravdu silná témata letošního roku. Všechna čest lokalitě takzvaného hliňáku, že mezi ně dokázala vyskočit. Bohužel jsme publikovali i další ze smutných textů – tentokrát řeč z pohřbu hudebníka a ředitele letovické ZUŠ Petra Křivinky.
Rozhovor s Tadeášem Vašířem – Někdy mají novináři prostě štěstí. Po publikování textu, ve kterém se boskovická starostka a jednatel nemocnice poměrně nevybíravě vyjadřovali na adresu protestujících lékařů, jsme si samozřejmě říkali, že by bylo potřeba najít někoho, kdo dokáže dobře formulovat stanovisko druhé strany. A on se nám nakonec našel sám, když na článek reagoval a přijal pozvání do podcastu. Na rozhovoru mi přijde cenné mimo jiné i to, že mladý lékař z boskovického oddělení ARO nepůsobí arogantně a ani na poměrně silné výroky starostky a jednatele nereaguje agresivně, když odpovídá na otázku, jestli ho to zklamalo:
Zklamalo. Když jsem si to poprvé přečetl, tak z toho, jak to paní starostka s panem jednatelem podali, mně to přišlo, jako by veškerou vinu hodili na nás lékaře, ale že se vůbec nedokázali a nepokusili v ten moment vžít do naší role.
Toto zklamání v důsledku vyznívá ještě vážněji a přesvědčivěji, než by vyzněl hněv a pokus přebít to ještě silnějšími výroky. Dobrá škola diskuse pro nás pro všechny.
Za Petrem Křivinkou – V případě Petra Křivinky můžeme bezesporu mluvit o boskovické osobnosti nikoliv ve smyslu městském, ale regionálním. Působil na řadě míst v regionu a pod jeho taktovkou vyrostly nejspíš ne desítky, ale stovky muzikantů. A měl samozřejmě přesah i mnohem dál. Za vzpomínkovou řeč děkujeme Petrovi Prosserovi. Snad můžu připojit osobní vzpomínku na pozitivní energii, kterou s ním budu mít vždy spojenou. Když jsem ho kdysi zpovídal ještě pro regionální noviny Boskovicko, říkal mi:
Vždycky říkám svým kolegům, jakou máme my muzikanti výhodu. Vždyť svou práci milujeme a celý život si chodíme do práce hrát.
Tuhle radost myslím Petr Křivinka chtěl a uměl předávat dál.
Hliňák – Zrušený lom na hlínu kdesi za městem. Čekali byste, že to bude jedno z novinářských témat měsíce? No vidíte, a stalo se. Jsou nenápadná místa, ke kterým ale mají lidé zjevně silný vztah. Na to je potřeba pamatovat. Za text o hliňáku moc děkujeme botaničce Deaně Láníkové.
Debata o základní škole – V průběhu listopadu se poměrně intenzivně rozhořela debata o případném rozdělení základní školy. Ta debata mimo jiné dobře prověřuje, jestli věříme politikům, když jako jedním hlasem tvrdí, že ještě nejsou o ničem rozhodnutí, netlačí žádnou variantu a teprve sbírají argumenty. Sledovat ji samozřejmě budeme i dál.
Nemocnice – Ve veřejné debatě ale myslím oprávněně dominuje téma nemocnice. Zvlášť když se spojí krize celostátní s tou domácí. Tentokrát souhlasím s bývalým starostou Jaroslav Dohnálkem, který na mimořádném zastupitelstvu řekl, že kromě celostátních problémů má nemocnice další problémy, které si způsobily Boskovice samy. Tak kéž by z nich dokázaly taky samy vybruslit. Vedení města dokázalo minimálně změnit rétoriku.
Stručně
V Boskovicích žije podle analýzy mobilních operátorů 14,5 tisíce lidí. Tedy o tři tisíce víc, než je jich zde hlášeno k trvalému pobytu.
Městská rada schválila návrh rozpočtu na příští rok. Nyní ho musí schválit zastupitelé. Příjmy jsou odhadnuty na 426 milionů korun, výdaje na více než 515 milionů korun. Schodek činí necelých 90 milionů.
Městu se podařilo dohodnout výkup pozemků pro tu část cyklostezky z Mladkova do Svitávky, kterou měly zajistit právě Boskovice. Zbývající úsek už musí vyřešit Svitávka.
Nakonec ne rybník, ale tůně mají vzniknout na místě mokřadu u Mladkova.
Poplatek za odpady se v Boskovicích zvedne na 1000 korun ročně. Občané zapojení do motivačního systému MESOH mohou ušetřit.
Vedení města se rozhodlo odsunout a přepracovat projekt na opravu Lidické ulice, i když to znamená vzdát se schválené dotace 15 milionů korun.
Pokračuje příprava projektu, jehož cílem je vybudovat pietní místo pro zemřelé a nenarozené děti na boskovickém hřbitově. Probíhá i veřejná sbírka.
Městská rada doporučuje, aby Boskovice vstoupily do spolku Otevřená města.
Radní schválili zastupitelům návrh na rozdělení nejrůznějších dotací – pro volnočas, sport i domy v památkové zóně.
Na náměstí 9. května dojde k přisvětlení přechodu pro chodce.
Vznikla nová pracovní skupina, která se zabývá bezdomovectvím. Mimo jiné se řeší vznik kontaktního místa ve středu města, kde by si mohli občané bez domova občas vyměnit oblečení, získat potraviny a umýt se.
Mění se vyhláška o nočním klidu. Pořadatelům vnitřních nočních akcí činnost spíše usnadní.
Město intenzivně řeší přípravu projektu na obnovu parku u zámeckého skleníku. O dotaci rozhodne takzvaná klikačka.
Kulturní zařízení města Boskovice dostanou výrazně přidáno.
Boskovice si v pátek 17. listopadu připomněly Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studenstva.
Reprezentace Ohlasů jede na workshop Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. Foto: Tomáš Znamenáček
Podcasty
Prvním hostem listopadových natáčení podcastu byl již zmíněný lékař Tadeáš Vašíř.
Ještě trochu jsme se ohlédli i za prvním rokem koalice a o zhodnocení požádali šéfa opozičních Sociálních demokratů Petra Malacha, se kterým jsme kromě boskovické politiky zabrousili trochu i na kraj a k celostátní situaci jeho strany.
Hostkou kulturního podcastu byla tentokrát Kristýna Znamenáčková, která na prosinec připravila hned několik hudebních počinů.
Pro některé z vás může být také důležité, že náš podcast najdete nově i na YouTube.
Glosy a Radost!
Na závěr dvě tradiční glosy:
Někdo řeší, že debata o nemocnici by neměla být politická, někdo říká, že je nutně politická. Mně připadá, že je málo politická. Nerozumím, proč na zastupitelstvu nezní politické argumenty. Pozoruhodný je už sám fakt, že boskovická koalice SPOLU vyčítá vedení města, že se špatně vyrovnává s celostátní krizí, kterou způsobila celostátní koalice SPOLU. Dává to nějaký smysl? A když opozice nabízí vstřícnost a pomoc, má následovat logická otázka: „Tlačíte přes své stranické kontakty na vlastní stranické špičky, aby braly ohled na malé městské nemocnice a zlepšily jejich situaci?“ Proč někdo neorganizuje třeba společný otevřený dopis komunálních politiků z menších měst, která vlastní a provozují nemocnice? Nebo je to tak zvláštní, chtít, aby politici dělali politiku?
A druhá glosa také k nemocnici: dost se diskutovalo o tom, jestli bylo vhodné svolávat k tomuto tématu mimořádné zastupitelstvo a řešit problémy nemocnice na veřejném jednání. Popravdě bych si možná nejdřív myslel, že ne. Jenže na zastupitelstvo dorazilo hodně zaměstnanců nemocnice, kteří zjevně přišli s tím, že se zde konečně domůžou informací a odpovědí na svoje otázky. Nebo aspoň dostanou možnost je položit. Pokud interní komunikace v nemocnici funguje (či spíše nefunguje) tak, že tuto možnost nedostali tam, je dobře, že si konání zastupitelstva opozice vynutila.
Závěrečnou rubriku Radost! bych tentokrát rád věnoval úrovni debaty o základní škole – pro některé možná paradoxně, protože od několika lidí jsem měl odezvu, jak jim debata v sokolovně připadala příšerná. Na to jako už trochu novinářský pamětník říkám: Přátelé, pamatujete si debatu o dinoparku? O sportovní hale na Slovákově? O zrušení hazardu? Nene, úroveň boskovické debaty se stále zvedá a zlepšuje, čehož jsem se dotkl i v komentáři k 17. listopadu.
Úplně na závěr radosti Ohlasů – jednu jsme si udělali výjezdem na workshop regionálních novinářů, kde jsme potkali nemálo skvělých lidí a vyslechli zajímavé přednášky a debaty. Tu druhou jste nám udělali vy – už někdy okolo 10. listopadu jsme překonali dosavadní rekord čtenosti a je jasné, že letošek bude z hlediska čtenářského zájmu nejúspěšnějším rokem v dosavadní existenci našich novin. Sejmuli jsme rok 2018, který dosavadním statistikám kraloval :-) Díky vám!
Srdečně zdraví a pěkné prosincové dny přeje
Tomáš Trumpeš