Ohlasy prosince
Tři nekrology v závěru roku a čtvrtý, který jsme nestihli. Prosinec završil rok odchodů.
Vážené čtenářky a vážení čtenáři Ohlasů, máte před sebou další shrnutí boskovického dění v pravidelném e-mailu. Prosincovému ohlédnutí bohužel dominují hned tři nekrology. Doplnilo je ale aspoň jedno pozitivní téma, na které jsme v Boskovicích dlouho čekali – výsledek první regulérní architektonické soutěže.
Témata měsíce
V úvodu novoročního komentáře jsem napsal, jak těžké je ubránit se dojmu, že za sebou máme poměrně těžký a temný rok. Mimo jiné to byl také rok, kdy nás opustilo hned několik lidí, kteří byli důležití pro město nebo pro komunity, které kolem sebe vytvářeli. Bilance nekrologů je v celoročním ohlédnutí nadprůměrná a poslední měsíc v roce to jen podtrhl. A to nás ještě na samém konci roku zastihla zpráva, že zemřela dlouholetá pracovnice boskovické kultury Věra Opatřilová, která byla také hybnou duší TJ Rytmus.
Hugo Mensdorff-Pouilly – V prosinci se Boskovice loučily s Hugem Mensdorff-Pouilly. Vzpomínkový text pro Ohlasy napsal Ondřej Dostál a jeho životopisné i osobní ohlédnutí se stalo nejčtenějším textem měsíce. Vzpomínám na besedu, kterou jsme vedli ještě v regionálních novinách Boskovicko – brigádničil a krátce i pracoval jsem kdysi na zámku a myslím, že mě pan Hugo neměl příliš v oblibě, nejspíš ve mně jako zarytý konzervativec správně identifikoval liberála. Rozhovor novináře a hosta se nám ale myslím docela vydařil, v muzeu by měl existovat záznam. Od té doby jsme si při náhodných setkáních vždy velmi přátelsky popovídali. Docela odzbrojující byl jeho silný vztah k Boskovicích, které sveřepě označoval za pupek světa. Cítím mírnou obavu, že tenhle silný vztah a jistá vstřícnost z něj vyplývající se v dalších generacích vlastníků již nebudou vyskytovat.
Zdeněk Palát – Pro svou nemalou komunitu byl zjevně velmi důležitý hostinský Zdeněk Palát, což dokládá zájem a ohlasy na vzpomínkový text, který o něm napsal Jan Bařinka. Zdeňkův podnik Turbína přecházel ve specifické kulturní centrum a přes eufemisticky řečeno komplikovanost jeho povahy a temperamentu si udržel do poslední chvíle velký okruh příznivců. Teď se mimo jiné nabízí otázka, jestli bývalá elektrárna, ve které Turbína fungovala a jejíž spoluautorství je připisováno věhlasnému Dušanu Jurkovičovi, najde další důstojné využití.
Mojmír Stloukal – Poslední odchod je pro mě nejosobnější. V prosinci zemřel také Mojmír Stloukal, který byl mým třídním profesorem na gymnáziu. Myslím, že můžu říct, že jsme se měli opravdu moc rádi a i z odezvy spolužáků, které jsem o jeho smrti informoval, je jasné, že to pro nás byl skutečný otec třídní. Čest jeho památce.
Soutěž na generel Červené zahrady – Neuvěřitelné se stalo skutkem a Boskovice mají úspěšně za sebou architektonickou soutěž – a to na generel Červené zahrady. Zvítězil tým místního architekta Martina Doležela. Ohlasy se zatím výsledkům věnovaly poměrně suchopárně zpravodajsky, ale autorovi i návrhu chceme samozřejmě brzy poskytnout další, větší prostor. Představení návrhu veřejnosti proběhne 17. ledna od 18.00 v zámeckém skleníku. Mimochodem pěkně shrnul léta diskusí na téma soutěží místostarosta Lukáš Holík:
Architektonická soutěž – jednička z hvězdičkou. Minulé vedení města se toho obávalo, některá další města se toho obávají, ale nám se jenom potvrdilo, že tohle je cesta, kterou se máme vydat.
Stručně
O vítězi letošního participativního rozpočtu rozhodl jediný hlas – vyhrálo Hřiště bez hranic.
Zastupitelé potvrdili, že základní výše ročního poplatku za odpady bude v roce 2024 rovných tisíc korun.
Příspěvek městským Službám bude nakonec letos stejně jako loni činit 12 milionů korun. Plánované navýšení na 17 milionů kvůli cenám energií nakonec loni nebylo potřeba.
Vstupné do zařízení Služeb – na zimní stadion, do boskovické sauny, na koupaliště Červená zahrada a do městských lázní – zůstane v roce 2024 ve stejné výši jako letos.
Výrazně si polepší KZMB – ještě předloni město počítalo, že své kulturní organizaci přispěje něco přes 11 milionů, letos je to přes 17 milionů korun.
Sportovní kluby získají na dotacích 8,4 milionu korun.
Město se stane členem spolku Otevřená města.
Zastupitelé schválili výkup pozemků pro cyklostezku z Mladkova do Svitávky za více než 400 tisíc korun a také výkup a směny zbytku pozemků na místě Boskovického mokřadu.
Schválen byl rozpočet na příští rok.
U mateřské školy na Lidické ulici a na ulici Otakara Kubína dojde ke změně organizace parkování.
Boskovice plánují další etapu obnovy veřejného osvětlení. Ta přinese úspory, sníží světelný smog a eliminuje nepříznivé modré světlo.
Bude přesoutěžena správa městského hřbitova, stávající smluvní vztah už nevyhovuje ani jedné ze stran.
Město bude mít dvě nové elektronické úřední desky.
Série vzdělávacích kurzů pro zájemce o podnikání Podnikni to! bude v Boskovicích pokračovat třetím rokem.
Podcast
Naše podcastová aktivita se v prosinci z různých důvodů pozastavila. Natočili jsme pouze další díl kulturního podcastu s hostkou Kristýnou Znamenáčkovou.
Glosy a Radost!
Na závěr dvě tradiční glosy:
Na jednání zastupitelstva mě trochu vyděsila prezentace k současnému stavu plánů na novou knihovnu. Jako by z ní vyplývalo, že teď vlastně nic nehoří, není kam spěchat, náhradní variantu za Fránkův projekt pracovní skupina zatím nedoporučila, ale to nevadí, protože dotace budou stejně nejdřív až v roce 2027. Vzhledem ke schopnosti Boskovic na něčem se domluvit a připravit projekt mi přijde, že pokud chceme mít v roce 2027 shodu na nové lokalitě, vysoutěženou studii a hotový projekt včetně vyřízeného stavebního povolení, je třeba začít okamžitě intenzivně pracovat. Nutno férově dodat, že na prosincové tiskové konferenci místostarosta Lukáš Holík řekl, že debata o knihovně si odpočine jen přes Vánoce a pak je třeba pokračovat. Snad se tedy už v prvních měsících roku dočkáme jasného stanoviska a plánu.
A stejně si pořád myslím, že město by se mělo snažit získat panský dvůr na Hradní ulici. Příležitost, kdy je takto významný objekt na prodej, se nemusí opakovat sto let. A z dnešního pohledu je budova jako stvořená pro veřejné využití. Pokud uvažujeme v intencích desetiletí či století, což má u takovéto budovy logiku, nemá cenu posuzovat výhodnost z hlediska několika let. Podobně jako tomu bylo u pozemků na Červené zahradě – dnes už si moc nevzpomeneme na křik, který okolo jejich výkupu byl, spíš si nedovedeme představit, že bychom plánovali rozvoj města a soutěžili generel Červené zahrady bez nich.
Až příliš dlouho jsem působil jako regionální kulturní redaktor, než abych mohl tentokrát věnovat závěrečnou rubriku Radost! něčemu jinému, než mimořádnému počinu v oblasti místní kultury – novému příležitostnému pěveckému sboru Akcident. Boskovice opět ukázaly, že mají nejen na to, aby kvalitní kulturu přivážely, ale také na to, aby ji samy vytvářely. Právě to je nesmírně důležité, má-li město opravdu kulturně žít. Doufejme proto, že další příležitosti pro příležitostný sbor budou následovat.
A na závěr ještě jedno pozvání na výstavu – redakční kolega Tomáš Znamenáček, jehož fotografie dobře znáte nejen z Ohlasů, vystavuje v evangelickém kostele sérii snímků z tábora pro postižené, který každý rok spolupořádá. Výstava nese název Dary odlišnosti a rozhovor o ní jsme s Tomem vedli pro časopis Český bratr.
PF 2024 jsem se pokusil vyjádřit v prvním letošním textu Ohlasů.
Srdečně zdraví a pěkné lednové dny přeje
Tomáš Trumpeš