Ohlasy srpna
Odchod Jiřího Mazala, rekonstrukce parku, členstvo stran, zpravodajství, seriál Moje Boskovice a městské investice
Vážené čtenářky a vážení čtenáři Ohlasů, máte před sebou další shrnutí boskovického dění v pravidelném e-mailu. Ohlasy v srpnu pokračovaly v prázdninovém módu a část měsíce věnovaly dovoleným, přesto doufáme, že to podstatné nám neuniklo, a těší nás, že i v odpočinkovém čase jste nám věnovali pozornost. Hlavní zpráva měsíce byla bohužel smutná – odešel legendární hradní kastelán Jiří Mazal
Témata měsíce
Nad zveřejněním Jiřího fotografie jsem trochu váhal, jestli není v kontextu jeho odchodu příliš rošťácká – ale pak jsme si řekli, že právě takto si ho budeme pamatovat. Na fotku reagovalo obrovské množství lidí, takže rekordní dosah Ježka v kleci, o kterém jsem tady psal minule, byl rychle překonán. V srpnu vás ale zaujaly také další více zpravodajské a politické informace.
Odchod Jiřího Mazala – Na hradě strávil tři desetiletí, v Ohlasech jsme s ním mluvili v momentě, kdy odtud odcházel. Jak zaznělo na posledním rozloučení – nesl to velmi těžce. Není se čemu divit, musel zde už pořádně zarůst do kamene, což je termín, který myslím kasteláni používají. Patřil jsem k partě, která na hrad svého času hodně chodila, dovolím si tedy ještě malou vzpomínku, o kterou mě pro smuteční řeč požádala Jiřího žena Dagmar Hamalová:
V první polovině devadesátých let začala na hradě působit také Asociace mladých ochránců historických památek. Parta mladých lidí, kteří sem chodili na pravidelné brigády a pomáhali při nejrůznějších akcích. Jura – jak mu všichni říkali – dokázal tyto mladé lidi se zájmem o památky přitáhnout, nadchnout a motivovat. Hrad byl místem intenzivního života pro různě se mísící přátelské okruhy, jejichž společným jmenovatelem nebylo jenom dobře se spolu pobavit, ale taky udělat hodně práce pro místo, které si společně zamilovali. Byla to léta, na která mají všichni zúčastnění bezesporu silné vzpomínky. V jejichž středu byl, je a bude právě Jura Mazal, který hrad a všechno dění na něm po celá ta léta jaksi automaticky a až neodmyslitelně reprezentoval.
Rekonstrukce parku – Informace o přípravě jedné z největších investičních akcí v Boskovicích se různě vyvíjejí a jsou zatím trochu nejasné. Stavba navíc hodně promění jedno z míst, která jsou pro Boskovice důležité. Jedná se o rekonstrukci parku u zámeckého skleníku. Podrobnosti jsme proto probrali s místostarostou Lukášem Holíkem (Naše Boskovice). A zájem o informace byl velký. Přípravu stavby budeme samozřejmě dál sledovat.
Členstva stran – Náš demokratický systém stojí na férové soutěži politických stran, takže sledovat jejich stav a kondici je důležité – i na komunální úrovni, kde budou už za rok soutěžit o to, kdo bude řídit naše město. Data sbíráme dlouhodobě a letošní průzkum potvrdil, že i politicky aktivní lidé mají tendenci se od stran spíš odklánět. Ani to však neplatí bez výjimky.
Zpravodajství – Prázdninovou pauzu měla také městská rada, i když ji narušovala občasnými mimořádnými jednáními. Pravidelná tisková konference se ale konala až na konci měsíce po prvním srpnovém řádném jednání a následné shrnutí obsahuje opravdu dost důležitých témat a informací. Proto je dobré, že neuniklo vaší pozornosti.
Moje Boskovice – Moc nás těší, že vás zaujal také náš záměr zpracovat festivalovou fotovýzvu do nového seriálu na Ohlasech. Na první díl se můžete těšit už brzy. A kdo rád fotí a přemýšlí o městě a veřejném prostoru – může se zapojit!
Městské investice – Dovolil jsem si mírnou polemiku s jinak vynikajícím esejem Davida Klimeše o veřejných financích a v komentáři se pokusil vysvětlit, že přebytky na účtech měst nemusí znamenat dobré hospodaření, ale spíš zanedbané investice a vnitřní dluh. Se zkrácenou verzí úvahy mě pak David Klimeš pozval jako hosta do svého newsletteru, čehož si dost vážím. Patří podle mě k našim nejzajímavějším komentátorům.
Stručně
Byly zveřejněny kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny. Boskovičtí politici a političky na volitelných místech chybí.
Vedení nových základních škol připravila investiční záměry, městská rada souhlasila s uvolněním financí z rezervních fondů.
Zřízeny budou také nové školské rady, ta stávající na Zelené škole bude doplněna.
Rada už vybrala firmu, která provede revitalizaci mokřadu u Mladkova, kde mají vzniknout tůně a také odpočinkové místo pro občany.
U nové zastávky u Lasákova mlýna se nakonec asi podaří prosadit přechod pro chodce přes Dukelskou ulici. Podmínkou je zřízení úsekového měření rychlosti.
Město nechává vypracovat technickou studii světelné křižovatky u pošty.
Pokračuje postupná oprava bytů v domě s pečovatelskou službou na Havlíčkově ulici.
Byla zahájena oprava vodovodu na ulicích Na Vyhlídce a Hybešova. Ulice zůstanou průjezdné, omezeno je parkování. Práce potrvají do konce října.
Nové schody dostala před sezónou tribuna na fotbalovém stadionu, natřeny byly také lavičky.
Město hledá vánoční strom.
Skatepark má být hotov v polovině září.
Podcast
Dovolenkový režim se podepsal také na našem podcastu, takže po intenzivní červencové produkci jsme natočili jen další díl kulturního podcastu, který obsahuje rozhovor s ředitelem KZMB Ondřejem Dostálem o Husích slavnostech. Rozhovor je možná ještě zajímavější, než jsme čekali, protože akci do budoucna čekají nejspíš větší změny, které nám Ondřej Dostál poodhalil.
Glosy a Radost!
Na závěr dvě tradiční glosy:
Při psaní článku o boskovických politických stranách se do mě vkrádal pocit, že nám zde politická scéna trochu zamrzla. V posledních několika komunálních volbách se vždy objevil nějaký silný nový vítr – minule Změna22, před osmi lety Piráti, předtím hnutí ANO a tak bychom mohli pokračovat. Do komunálních voleb teď zbývá přesně rok a mám dojem, že zatím panuje bezvětří. Co myslíte, změní se to ještě?
Během léta se člověk víc setkává s lidmi mimo své běžné okruhy a také s lidmi, kteří do Boskovic třeba jen přijíždějí, nebo zde udržují občasné vazby. Může to být náhoda, ale zaznamenal jsem u nich jakousi zvýšenou míru zklamání – že Boskovicím trochu ujel vlak a žádné velké viditelné posuny zde nevidno. Přestože jsem jako novinář k Boskovicím z podstaty hlavně kritický, musím přiznat, že jsem měl tendenci naše město trochu hájit – tím, že hodně věcí jako knihovna, hala a řada menších projektů je na spadnutí nebo minimálně na dobré cestě. Ale ten pocit, že nahromaděné resty doháníme nějak pomalu a v lecčems zatím neviditelně, tady zůstává. A abych navázal na předchozí – dočkáme se slibných a reálných plánů ve volebních programech?
Závěrečnou rubriku Radost! bych rád prázdninově věnoval procházkám do nejbližšího okolí Boskovic. Možná bychom mohli spustit ještě druhou paralelní fotovýzvu a sbírat fotky oblíbených míst z přírody, kam se může jít člověk projít třeba jen krátce ve všední den po práci. Protože to je skutečná radost. A je určitě hodně lidských sídel, kde to není tak pěkné, jednoduché a dostupné.
Srdečně zdraví a pěkné zářijové dny přeje
Tomáš Trumpeš